MiG 39

Na počátku osmdesátých let minulého století začal vývoj amerického stíhače F-22. Jako odpověď na tento krok začal tehdejší Sovětský svaz v konstrukční kanceláři MiG vyvíjet budoucí MiG 39, jeho první let se konal v roce 2000.

Pro letoun byl vyvinut nový motor Saturn-Ljulka AL-41F s řízeným vektorem tahu ve dvou rovinách. Tyto motory by prý měly dokonce umožnit MiG 39 zavěsit se nehybně ve vzduchu, což je důležité pro přesné zásahy pozemních cílů.

Stálou výzbrojí letounu je kanón ráže 30 mm. Zbraňové systémy umístěné vně nebo uvnitř letounu. Ve zbraňové šachtě je místo pro 12 až 14 raket. Konstrukce má značný podíl kompozitních materiálů (kompozity představují 30% z celkového podílu konstrukčních materiálů, slitiny hliníku a lithia 35%, slitiny kovu 30% a 5% sklo a pryž).

Vše kolem letounu MiG 39 se ale přísně tají, do oběhu je záměrně dávána řada dezinformací a polopravd, takže těžko říci, jak tomu s přesnými čísly a údaji ve skutečnosti je. Jasné je tolik, že jde o špičkový výrobek, který se plně vyrovná konkurenčním americkým strojům, při jeho výrobě, která je technicky na vynikající úrovni, však vznikají problémy ekonomického charakteru.